Koukám na jezero před sebou, vlastně i pod sebou, jenž obklopují zelené svahy sopek. Mraky a slunce na nich spolu hrají stínové divadlo. Sedím na terase takové té kavárny, kde se dá prosedět klidně celé odpoledne, a přemýšlím, kdy přišel ten zlom. Kdy jsem Guatemalu zkrotila, kdy ke mně začala být hodná. Nebo ještě předbíhám? Do Guatemaly jsem se strašně těšila. Nějak mě to sem táhlo a nevěděla jsem přesně proč. Možná proto, že jsem před dvěma lety měla malou ochutnávku v mex